dne 16.12.2021 obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, odpověď od Ministerstva životního prostředí č. j.: MZP/2021/410/893, ze dne 15.12.2021, na žádost o metodickou pomoc ve věci používání odhazovacích olůvek při lovu ryb. Olovo je nebezpečnou závadnou látkou dle přílohy č. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“). Pravidla pro zacházení s těmi to látkami jsou stanovena v § 39 odst. 4 vodního zákona, tedy každý, kdo zachází s nebezpečnými závadnými látkami je povinen učinit opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod. Rybáři, kteří používají odhazovací (odtrhávací) olůvka, která zůstávají v povrchové vodě, se touto činností dopouštějí přestupku dle § 122 odst. 3 vodního zákona. Informujeme Vás tedy o této skutečnosti a v příloze tohoto dopisu Vám zasíláme dopis Ministerstva životního prostředí č. j.: MZP/2021/410/893, ze dne 15.12.2021.
Zároveň se obracíme na Moravský rybářský svaz, z. s., s žádostí o zveřejnění této informace na stránkách Moravského rybářského svazu, z. s.
Informace k používání odhazovacích (odtrhávacích) olůvek při lovu ryb
Na základě vyjádření odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP si
předně dovolujeme sdělit, že z hlediska Ministerstva životního prostředí je používání
odhazovacích olůvek nežádoucí, a to zejména tam, kde se k olovu, které leží na dně vodní nádrže či vodního toku, mohou dostat vodní ptáci hledající potravu. V kyselém prostředí (v žaludku ptáků) se olovo uvolňuje podstatně více než v samotném vodním prostředí a v trávicím traktu se menší kusy olova (broky, olůvka) metabolizují prakticky úplně (rozloží se) a dochází pak k toxickému vlivu na organismus.
Olovo i v malém množství působí negativně na nervovou, rozmnožovací aj. soustavu a při velkých dávkách způsobuje akutní otravu. Olovo se dále kumuluje, tj. vliv u jednotlivých jedinců narůstá a současně přechází v rámci potravního řetězce, tj. konzumenti, predátoři pak přijímají tyto kumulované dávky ze své potravy (vodních ptáků aj.). Přes výše uvedené není použití olůvek pro rybaření (na rozdíl od použití olověných broků v mokřadech) žádným právním předpisem dosud zakázáno.
Zákazy, které zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanoví k ochraně volně žijících ptáků (§ 5a), resp. zvláště chráněných živočichů (§ 50), jsou s ohledem na charakter činnosti obtížně uplatnitelné a vynutitelné
Jak správně uvádíte, olovo je podle přílohy č. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), nebezpečnou závadnou látkou. Pravidla pro zacházení s nebezpečnými závadnými látkami jsou stanovena v § 39 odst. 4 vodního zákona, kde je mj. stanoveno, že každý, kdo zachází s nebezpečnými závadnými látkami, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod.
Z hlediska vodního zákona by podle našeho názoru měli rybáři přijmout veškerá možná opatření, aby olůvka ve vodách nezůstávala. Za tím účelem je do budoucna nezbytná koordinace postupu s Ministerstvem zemědělství. Nesplnění této povinnosti lze (na základě posouzení okolností konkrétního případu) postihnout jako přestupek podle § 122 odst. 3 a § 125g odst. 3 vodního zákona; jsme si nicméně vědomi, že prokazování porušení této povinnosti je v daném případě velmi obtížné.
Co se týče unijního práva, aktuálně je připravována legislativa, která používání běžného olova
zpřísní. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení,
povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o
změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES)
č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES
a 2000/21/ES (nařízení REACH) je v současné době zakázáno použití olověných broků v
mokřadech.
Používání rybářských olůvek zatím zakázáno není, Evropská agentura pro chemické látky však do budoucna usiluje i o prosazení zákazu rybářských olůvek. Takový zákaz by poté promítl i do příslušných vnitrostátních předpisů. Ministerstvo životního prostředí si je vědomo negativního dopadu rybářských olůvek na vodní prostředí, včetně organismů na vodu vázaných. Právní regulace používání olůvek je v současné době koordinována na úrovni Evropské unie a MŽP bude postupovat v souladu s unijní právní úpravou.
S pozdravem
JUDr. Libor Dvořák, Ph.D.
ředitel odboru legislativního
a zástupce náměstka pro řízení sekce státní správy